Včerejší jednání v Londýně byl totální disaster a Trumpovi docházejí nervy
Před několika dny varoval ministr zahraničí Rubio, že se Spojené státy z řešení konfliktu na Ukrajině stáhnou, pokud dohoda nebude možná. Na cestě do Indie řekl novinářům :"Rusům i Ukrajincům jsme předložili velmi jasný návrh a je na čase, aby buď řekli ano, nebo aby Spojené státy z tohoto procesu odstoupily." Po včerejšku se zvyšuje šance, že na jeho slova dojde. Rubio i Witkoff nakonec do Londýna jednat nejeli, považovali to za ztrátu času.
Novinky nebo Český rozhlas dle mého zcela nepochopily nebo spíše v rámci propagandy nechtěly pochopit včerejší vyjádření Trumpa a Irozhlas dal dokonce do titulku cituji: "Trump vyčetl Zelenskému, že neuzná okupaci Krymu." Podle mého je ale základní věta v Trumpově příspěvku na jeho sociální síti ta první.
Trump na své sítí napsal, že "Zelensky se na titulní straně listu The Wall Street Journal chlubí, že Ukrajina legálně neuzná okupaci Krymu a že tedy není o čem mluvit. ... Jsou to pobuřující prohlášení, která ztěžují urovnání této války."
Zelenský není státník, je to herec a jako takový má neustálou potřebu někde něco prohlašovat. Opravdový státník by v tichosti zcela vážně jednal o lepších podmínkách než těch, co Američané vyjednali s Rusy. Jenže Zelensky místo toho dá provokativně rozhovor právě americkému deníku a rozporuje bod, který je každému kromě české Danuše, omylu Černínského paláce a dvousvetrové Markéty jasný. Krym je a zůstane ruský.
Podle mého Trumpovi přesně kvůli Zelenského potřebě neustále něco veřejně prohlašovat dochází nervy. Všimněme si, že jak Rusové, tak Američané drží detaily svých jednání pod pokličkou, ale pak přijde Zelenský a prohlásí, že není o čem jednat.
Trump v naštvanosti dodal do postu již podruhé studenou sprchu pro ukrajinského prezidenta, když dodal, že "je mužem, co nemá žádné karty a nemá se čím chlubit." Podle Trumpa je "situace pro Ukrajinu hrozná a Zelenský buď může mít mír nebo může bojovat další tři roky, než ztratí celou zemi.."
Zelenský se pozdě v noci na svém twitterovém účtu pokoušel londýnský disaster zlehčovat, když v nicneříkajícím postu psal floskule o emocích, o tom, že se pět zemí v Londýně přiblížilo míru, že všichni situaci rovnoprávně komentovali, že prý "společná práce povede k trvalému míru" a že doufá, že USA bude jednat tak, jak si on v překladu představuje.
Vážnost situace si spíše uvědomil Jermak, který se po jednání s Kellogem snažil hasit prohlášením, že Ukrajina je oddaná mírovému úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Podle mého je důležité zmínit, na čem konec války stojí, protože Česká televize ještě předevčírem psala, že "Spojené státy mluví o rýsující se dohodě s Ruskem, Moskva ale trvá na zničení Ukrajiny," což je neuvěřitelně hloupý bulvární titulek.
Z detailních informací velkých deníků se dá vyčíst, že všem je situace Ukrajiny jasná a všichni si přejí konec války včetně Ukrajiny. Jak řekl bývalý vojenský poradce Merkelové na začátku měsíce v německém Bildu, Ukrajina válku prohrála.
I když tedy Ukrajina konec války chce, požaduje dle CNN nejdřív příměří a teprve potom jednání o požadavcích Ruska. Jenže na to Rusko nikdy nepřistoupí, protože dle mého ukrajinskému vedení nevěří (již jednou byla připravena dohoda a Ukrajina se v závěru z jednání stáhla), dále protože má ve válce navrch a protože je jasné, že vojenská mašinérie by se po případném zastavení bojů těžko spouštěla znovu, když ukrajinská strana nebude s žádnými ruskými požadavky souhlasit.
Před pár dny uniklo do médií (Finacial Times), že Rusové jsou ochotní se po jednání s USA zastavit tam, kde jsou a to i přesto, že nedosáhnou všeho, co chtěli. A i když to poté Kreml v rámci ruských médií popřel, podle mého je to opravdu to, co Wifkoff s Putinem dojednal.